Rozhovor s hráči A mužstva TATRANU Všechovice

S fotbalem jsem začínal v Němčicích, nedaleko Kroměříže. Později jsem se spolu s mým nejlepším kamarádem Filipem Štěpánkem přesunul do Zlína, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi až do tehdejší kategorie U21. Právě tam mě chytla juniorská liga.

Jak na působení ve Zlíně v rámci juniorské ligy vzpomínáte?
Vzpomínám na to moc rád. Jezdili jsme po celé republice, poznal jsem spoustu míst. Měli jsme výbornou partu v kabině a hráli jsme kvalitní fotbal. Ze sportovního hlediska mě to bavilo, zejména pod trenérem Jelínkem, který nyní trénuje béčko Slavie.

Ve Zlíně jste se potkal i se známými jmény.
Ano, do klubu tehdy přišla řada zkušených hráčů, včetně našeho současného trenéra ve Všechovicích, Petra Jiráčka. Zaslouženě vyhráli MOL Cup a postoupili přímo do skupiny Evropské ligy pod vedením trenéra Páníka.

Kde jste absolvoval své první mužské angažmá?
Poprvé jsem si mužský fotbal vyzkoušel na půl roku v Uherském Brodě. Poté jsem se v zimě vrátil do Zlína, kde tehdy působil trenér Bílek. Několikrát jsem s A-týmem trénoval, což pro mě byla obrovská zkušenost. Následně jsem odešel do Kroměříže.

V Brodě i v Kroměříži jste hrál třetí ligu?
Přesně tak. Obě působení byla ve třetí lize. V Kroměříži jsem se potkal s Patrikem Červenkou, se kterým se naše fotbalové cesty opakovaně protínaly a protnuly i nyní ve Všechovicích. 

Zkusil jste si i zahraniční angažmá v Rakousku. Jaké to bylo?
Ano, odehrál jsem jednu sezónu ve čtvrté rakouské lize. Šel jsem tam hlavně kvůli jazyku, mám tam i rodinu. Pracoval jsem tam a zároveň hrál. Bylo to takové štěstí v neštěstí – byl jsem donucený komunikovat německy na hřišti i v kabině, a tím jsem se rozmluvil. Základy jsem měl od strýce, který je Rakušan. Prioritou tehdy bylo naučit se jazyk, a po návratu ho používám i v pracovním životě.

Jaká byla poslední sezóna v Uherském Brodě?
Po dlouhém zranění kolene jsem neměl tolik odehraných minut. Navíc s rostoucím pracovním vytížením jsem začal hledat něco blíže domovu. Nakonec mě oslovili pan Ponížil a trenér Jiráček, což mi dávalo smysl. Měl jsem i jiné nabídky, ale Všechovice mě oslovily především trenérskou dvojicí Vrtělka–Jiráček.

Na jakém postu se ve Všechovicích vidíte?
Chci týmu pomoct na pozici středního záložníka. Příjemně mě překvapily moderní tréninky – mají hlavu a patu, dávají smysl.

Jak hodnotíte ostré zápasy s Hlubinou nebo Kroměříží?
Hlubina hraje špičku třetí ligy, takže pro nás to bylo výborné zrcadlo. Víme, co nám chybí, ale rozhodně jsme nepropadli. Zápas s Kroměříží jsme měli ve svých rukou a odehráli jsme dobré utkání už v prvním kole. Pomalu začínáme najíždět na herní styl, který po nás trenéři chtějí, a postupně ho začínáme chápat. Věřím, že s každým zápasem to bude lepší a lepší.