Rozhovor s hráči A mužstva TATRANU Všechovice

15. Daniel Mach (Záložník)

 1. Ahoj Dane, máš za sebou půl rok v Tatranu. Jaký byl, co říkáš na zázemí klubu, jak tě přijali spoluhráči?

Začátky bývají vždy náročné. Musel jsem si zvyknout na vyšší fyzické nároky tréninků i zápasů a celkově na vyšší kvalitu soutěže. Rozdíl oproti krajskému přeboru je znatelný. Ačkoliv jsem občas slyšel nějaké připomínky ohledně kvality hřiště, osobně si nemůžu stěžovat, dlouho jsem nehrál na kvalitnějším. Co se týče kabiny, měl jsem pocit, že mě kluci mezi sebe přijali velmi dobře. Postupně jsme se sehrávali a myslím, že dnes už vědí, co ode mě mohou na hřišti očekávat.

2. Ambice Tatranu jsou velké a vedení klubu s trenéry se tím netají, ale na podzim jste poztráceli dost bodů, jak jste zhodnotili podzim s trenéry a jak si spokojený se svými výkony?

Myslím, že byl podzim povedený a prezentovaná hra měla kvalitu. Je pravda, že jsme ztratili poměrně dost bodů, přišlo hodně nových hráčů, včetně mě, a hrajeme docela specifický systém se třemi stopery, na který je potřeba si zvyknout. Víme, že pokud chceme hrát nahoře, musíme udržet stabilní výkonnost. Což se nám často nedařilo, ale věřím, že jarní část sezony bude bodově lepší. Co se týče mých individuálních výkonů, jsem rád, že jsem se postupně dokázal probojovat do základní sestavy. Jak jsem si zvykal na tempo ligy a spoluhráče, cítil jsem se na hřišti jistější. Podařilo se mi přidat i několik gólů, za což jsem rád, ale zároveň vím, že jsem jich mohl vstřelit víc. Věřím, že na podzimní výkony navážu, a ještě je posunu dál.

 3. Prošel si mládeží Zlína a nastupoval i v MSFL za béčko. Co se stalo, že si poté odešel do 5. ligy do Slušovic odkud si právě přišel do Tatranu?

Tehdy jsem nastoupil na vysokou do Olomouce a časově bylo velmi náročné zvládat pravidelné dojíždění do Zlína spolu se studiem. Postupně se to začalo projevovat jak ve škole, tak i ve fotbale. Ve Zlíně se mnou pak už dále nepočítali, a proto jsem hledal řešení, které by mi umožnilo skloubit studium i fotbal. Slušovice pro mě byly ideální volbou – bývalý spoluhráči, skvělá parta a především jsem to měl na tréninky deset minut. Jiná konkrétní nabídka tehdy nepřišla a nechtěl jsem se nikam aktivně vnucovat.

 4. Trenéry Vrtělku a Jiráčka si už znal z béčka Zlína kde tě vedli, trvalo ti srovnat se s náročností oproti předešlému angažmá ve Slušovicích?

Určitě ano. Rozdíl mezi krajským přeborem a divizí je markantní – a to jak po fyzické, tak technické i taktické stránce. Tempo hry je vyšší a nároky na rozhodování pod tlakem jsou mnohem větší. Začátek byl náročný, ale postupně jsem si zvykl a momentálně se cítím dobře.

5. Studuješ na FTK v Olomouci, jak snadné nebo těžké je skloubit studium s fotbalem na této úrovni?

Studuji fyzioterapii, což není nejjednodušší obor, ale zvládnout se to dá. Samozřejmě jsou období, kdy je náročnější jak škola, tak fotbal. S tím ale počítám a snažím se být na tyto fáze připravený. Jsem vděčný, že mi klub vyšel vstříc a respektuje moje studium. Kdybych neměl možnost absolvovat část tréninků individuálně, nepůsobil bych tady.

 6. Pomáhá ti právě tvůj studijní obor při fotbale nějak, lépe se o sebe starat nebo pomáhat i klukům v šatně s něčím?

Určitě ano – a funguje to i opačně. Díky oboru se na fotbal dívám i z jiné perspektivy. Například si lépe uvědomuji, jaké jsou nejčastější zranění, jak se jim vyhnout a jakým způsobem vhodně kompenzovat tuto jednostrannou zátěž. Stále jsem ale student a chybí mi zkušenosti z praxe, proto nikomu své názory nevnucuji. Pokud za mnou někdo přijde s konkrétním problémem, vždy se snažím poradit či pomoct.

 7. A teď něco pro fanoušky ať tě lépe poznají, co dělá Dan Mach, když nehraje fotbal, nebo není ve škole? ,,Říká se" že máš rád auta a rychlou jízdu :)

Volného času moc není, ale když se nějaký najde, rád si zahraju videohry nebo odpočívám aktivně. Zahraju si volejbal nebo si zajdu zaplavat. Auta mám rád spíše jako řidič, protože nejsem žádný technik. Ale samozřejmě s rozumem a v rámci předpisů :D

 Děkujeme za rozhovor a hodně štěstí do zbytku sezóny.